This is an old revision of the document!
T. 1) slyší zvuk v pravém uchu - jde o reálný zvuk, je tichý, je vysoký a zní z dálky. Pravidelně se opakuje - krátké “štěky”, které se opakují.
T. se soustředí na to, odkud zvuk jde, hledá to, 2) aktivně přemýšlí o zdroji.
Má 2) pocit, že tam zvuk nepatří, je to pro ní nový zvuk v magnetické rezonanci.
Hlavní obsah zkušenosti myšlenkové “je to daleko”.
“Asi můj sluch vyfiltroval něco z lomozu… asi byl zvuk upravenej mým vnímáním”.
“Šestkrát až destkár slyšeno a pak pípl DES. Nějakou chvíli jsem hloubala, poslouchala, hledala kde je.”
[]