A. prožívá čerstvou vzpomínku [1], ve vnitřní vizuální představě vidí jak má ruku na klice dveří do interview místnosti. Dále cítí únavu [2] [!] a zároveň myslí na situaci, ve které odmítla kávu, přehrává jí a říká si “byla bych jako … veverka” (součástí zkušenosti je vědomí, že si nemůže vybavit přídavné jméno, které použila) [3] .

A. vzpomíná na epizodu ze dne měření, ve které odmítla třetí kafe a řekla “byla bych jako veverka.” Součástí zkušenosti na hraně tónu i i vědomí, že se si nemůže na něco vzpomenout.

[ ISp, ISee : visual, verbal, bodily: internal ]