G. vnitřně říká: [1] “bude to ta samá večeře jako minule? [!]” a má vnitřní vizuální představu [2] tváře kolegyně - [“ta je rozveselená a zvláštně zdeformovaná - širší a menší než normálně, natažené obočí“] a vnitřní vizuální představu restaurace. Tvář je méně podstatná a okupuje jen část vizuálního pole vpravo dole. Řeč je slyšet [“ze předu, jako kdyby s tou vizualizací té restaurace, z prostoru té restaurace.”]

Předjímání večeře příští týden na tom samém místě. Jde mu o jídlo, ale jídlo není součástí vizuální představy. Tón zazní někde kolem slova “minule”.

MÉNĚ. Ad deformace - “Nejde o ošklivost, proporce nejsou v pořádku.”

[ ISp, ISee : verbal, visual : internal ]