G. vnitřně slyší [1] hlas kolegy:”musíte mi to okomentovat” a vnitřně vidí [2] jeho tvář (zepředu, vlasy, vousy, černošedé). Zažívá pocit implicitního souhlasu [3] - mentálního přitakání (“souhlasím s tím, co říká, že to musím udělat”). (Tvář to nevyslovuje, jen zastupuje zdroj věty.)

Psaní grantových zpráv, vzpomínání na email a jeho obsah. Obraz tváře předchází tvrzení, když se objeví tvář, G. už ví co přijde. “Nepřekvapuje mne, co říká.” G. dodává: “Zvláštní, že on ten mail psal anglicky a psal ho kolektivu. Zvláštní jak se vizuální stane součástí myšlenkového toku. ”

U?

OK. “Je situace slabšího kognitivního pocitu, přechod k němu.”

[ IH, ISee, U : verbal, visual, cognitive : internal ]