G. slyší jak velice slabě zazní jméno a objevuje se vizuální představa tváře [2], vidí detailně hlavovou část z profilu, vlasy, tvář, barevně - vizuální představa je prožívána jako součást (počátek) říkané věty “je trochu pomalejší” ([“vyslovuji, slyším”]).

G. přemýšlí o poradě, jejím obsahu a jeho náročnosti - u jednoho kolegy reflektuje, že je pro něj vnímání asi náročné. “Jsem zaskočen jak je zrakový vjem součástí říkané věty.” “Tady suverénně nejsilnější vizualizace, v těch dvou předešlých label hraje větší úlohu.”

MÉNĚ, G. neví už o jakého kolegu šlo.

[ISee, ISp : visual, verbal : internal ]