G. slyší vysoký tón [1], komprimovaně přemýšlí, zda ho slyšel před tím [2]. G. to charakterizuje jako opakovaný návrat senzorického vjemu i přemýšlení o jeho skutečnosti. [“Zdá se mi to, anebo je to skutečné?”, “Jako bych použil citaci sebe samého, ta myšlenka má podobu ‘zas’”].

“Někdy předtím jsem slyšel nový podnět - pískání.” Přemítání “Zdálo se mi to, nebo je to skutečné?” G. uvažuje zda původně nešlo o vnitřní řeč, která se zkomprimovala (“ani zvuk, ani slova, spíš forma zpřítomnění, bez toho aby to znovu zaznělo”).

OH, nebo IH? U? : U.

OK, J: “nebál bych se názoru, že to byla reorganizace vnějšího vstupu, alterace existujícího vněmu, projekce do zvukové plochy”.

[ IH, U : auditory, cognitive : external-internal ]