G. vnitřně vidí části (detail, nejsou vidět okraje papíru) skicy [1] (tužkou, bílý nažloutlý papír) od Bruegela. Zkušenosti obrazu dominuje centrální postava, shrbený člověk se prohrabává smetím. Zároveň doznívá myšlenka “kde jsem?” [2] (jasná slova, vysloveno před tím [“už spíš naslouchám, doznívání”]).

G. viděl skicu včera v katalogu. Myšlenka “kde jsem” souvisí s námětem obrazu - pátrání o sobě samém, žebrák hledá sebe sama vně sebe sama. G. mluví za postavu na obraze, projektuje se do ní, ironizuje situaci. “Zajímavé je, že se mi to vybavilo velice přesně.”

Doznívající typ ISp?

OK, G. : “líbilo se mi zpracování umělecké kvality”.

[ISee, ISp : visual, verbal : internal ]