E. si vnitřně říká [1] “to [!] bude krásné” (za vykřičníkem - po hraně tónu, [ale “bylo to v hlavě připravené”]) a zároveň vnitřně vidí [2] živou představu pohledu na (svůj) balkon v NUDZu, již doprovází [3] “hrozně příjemný pocit”, příjemné očekávání. Vizuální scéna obsahuje kus zahradního stolu (periferně) a pozornost je upřena na kus mříže pro popínavé hortenzie, zaměřuje sa na hortenzie.

E. plánuje jak bude na balkoně květiny, které mají zítra přivézt; plánovala, kam je dá, těšila se; že se jí tam bude dobře pracovat. Pociťovala různé bolesti, ale na hraně tónu je vůbec nevnímala, uvědomila si to až po něm.

[ISp, ISee, F : visual, emotional, verbal: internal]