C. je v polosnění, vidí [1] před očima “něco” (nedokáže si vybavit) a slyší krátké něčí jméno [2]. Někdo říká nějaké jméno (ale neví koho, ani jméno). (Možná Eda? Jedno, max dvouslabičné)

Tón dostal C. do bdělosti, ale dost se ztratil obsah. Hodně zaspávání s otevřenýma očima. (Možná místy zavřené). (Interview je děláno o den později.) Juraj mluví o problémech s pamětí, “jako když zaspáváš, jako když se probudíš ze snu”.

[ISee, IH: visual, auditory]